Tyčky a cedulky k rostlinám, zn. zadarmo

 Zahrádka zatím spí, tedy měla by, kdyby u nás v nížině byl sníh. A pokud jste ze strachu z přemrznutí uschovali pěstební nádoby, ani na balkoně není co dělat, kromě úklidu občasného nepořádku, co přinese vítr. I na sazenice je ještě čas.

Ale je ten pravý okamžik vyrazit pro zpevnění nižších rostlin a materiál na bio-eko degradovatelné cedulky. Je čas vyrazit na křídlatku. Jedná se o druh silně invazní, proto si před dalším čtením nastudujte tato pravidla, aby se vám ji náhodou nepodařilo rozšířit. I když to je momentálně silně nepravděpodobné, protože se vydáváme pro její mrtvé části, bambusu podobné suché stonky.

 

 

Křídlatka zůstává jako artefakt po minulých režimech v okolí sídlišť a měst, možná jste si jí všimli. Nyní ji pochopitelně neuvidíte kvést, ani podle listů ji nepoznáte.  Hledejte tmavohnědé, ne příliš rozvětvené stonky s kolínky, které jsou duté. Ve spodní části jsou uspokojivě rovné a dostatečně pevné, aby se daly použít jako opora k nízkým odrůdám rajčat aj. Délku snadno upravíte pilkou kapesního nožíku. Podélně stonek přepůlíte obyčejným nožem, dostanete se tak ke světlé vnitřní vrstvě, která je měkká a snadno se do ní dá psát i obyčejnou tužkou. Zápichy do záhonu budou hotové raz dva. A na rozdíl od fixu nevyblednou.

Pokud jste bedlivě pročetli odkaz výše, všimli jste si, že je křídlatka jedlá a je-li vaše naleziště dostatečně čisté, můžete se na ni vypravit třeba již v únoru, dá-li počasí. Pro originální japonské recepty hledejte heslo Itadori, jestli se tak trochu bojíte, po česku ji propašujte do rebarborového koláče. Nás chuťově příliš nenadchla a tak chodím hlavně na klacky. Kdo se mnou byl na vycházce, najde celou plantáž v prodloužení ulice Mírové, směrem k VŠ kolejím.