sobota 9. dubna 2022

Až já budu velká, bude ze mě selka I

 Aneb jak se člověk 21. stol z Prahé dostane ke kroji.

Oblíbenou kratochvílí jsou mi videa na YT od různých "šiček", které svoje počínání nazývají jako "historical costuming". Tedy šijí historické oděvy. A protože každá druhá jsme tak trochu princezna, jsou to oděvy většinou šlechtické, ostatně je u nich větší šance, že se dopátráte buď zachovalého muzejního kousku, podobizny či popisu.

Časy se však mění, v kurzu je politická korektnost a sypání si popela na hlavu od koloniálních velmocí. Zářným příkladem je pak Kathy Hay, která po deseti letech výzkumu a úsilí, když už bylo na dosah ušití repliky jedněch extra nóblhóch šatů, pod nátlakem všeho nechala, neboť historicky byly šaty políčkem do tváře indického národa od britského impéria. Pokud se chcete dozvědět více a nevíte, co s načatým večerem, doporučuji životopisný film o Gándhím.

Pozornost se nyní tedy přesouvá i k oděvům prostého lidu, anglicky se ovšem slovem costume nazývá i kroj. Přesto si však kroj nepředstavíme, máme-li před sebou např. gotickou kytlici a dvoubarevné punčochy. Pravdou však je, že lidový kroj přesně takto vznikl, inspiroval se (někdy se zpožděním) oblečením bohatších vrstev a snažil se je napodobit tím, co bylo doma k dispozici. A najednou člověk vidí, že šněrovačka vznikla z živůtku a tisíc spodniček se skrývá pod krojovou sukní díky barokní pompéznosti.

Já, která jsem ke kroji nikdy neměla šanci přičuchnout, náhle s podivem zjišťuji, že to, co se v mých představách pod heslem kroj skrývá je z 19., maximálně 18. století a často se nejedná pouze o bavlnu a len, ale silně je zastoupeno také hedvábí. Takový brokát bych na kroji nikdy nehádala.

Jak jsem si minule posteskla, že koncept vyšívání nemáme dostatečně rozpracovaný online a že plavu v názvosloví, tak jsem konečně objevila pramen poznání. (Ležel mi celou dobu pod nosem.) Je jím již dříve zmíněná Marie Lábková, která odvedla výbornou práci při dokumentaci místních krojů, a to včetně oblasti a doby, odkud k nám ta která móda doputovala, detailně se věnuje i výšivce. O tom však zase příště...

 A jak blízko ke krojům máte vy?

 

6 komentářů:

  1. Co se týče krojů odporučuji Zíbrta, ale je to drahé moc drahé - https://www.antikvariatukostela.cz/zibrt-cenek-dejiny-kroje-v-zemich-ceskych-1/
    Já mám doma od něj https://www.antikvariatukostela.cz/zibrt-cenek-jak-se-kdy-v-cechach-tancovalo/
    a je to fakt dobré.
    A tento týden jsem od něj sehnal Masopust.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti převelice, měla jsem štěstí a našla jsem ji (i jiné) online zdarma: https://pdfknihy.maxzone.eu/zibrt.html, což mi bohatě stačí, fyzicky to skladovat nepotřebuji.

      Vymazat
    2. Já mám i tuto: https://zlatyfond.sme.sk/dielo/5163/Zibrt_Ceska-kuchyne-za-dob-nedostatku/16

      Vymazat
  2. Šaty jako políček do tváře! To jsou mi věci.
    Ale případě kvádra z chemlonu bych s tím i souhlasil.

    OdpovědětVymazat
  3. Docela blízko, v dětství tanec česká beseda, při oslavě dožinek, prúvod vesnicí se všim všudy, baráčníci, komunisti, nestraníci, jen se zdá, že tu naši polistopadovou dobu ve vsi nepřežily:(

    OdpovědětVymazat
  4. Tak jsem jeden kroj pro tebe vyjevil ve svém posledním článku.

    OdpovědětVymazat