Nemyslela jsem, že budu mít co napsat k tématu móda, než jsem zapadla do jedné plzeňské zaječí nory (z angl. rabbit hole - pro více info se vydej po stopách Alenky...či Alice?).
Abychom tématu lépe porozuměli, podívejme se nejdříve na časovou osu.
Jsme na konci 19. stol. a lidstvo po průmyslové revoluci prahne po návratu k řemeslné zručnosti a zdobnosti. V Berlíně (1891), v Mnichově (1892) a zejména ve Vídni (Wiener Sezession, 1896) se oddělují umělecké spolky od konservativních akademií. Přichází „secese“ (něm. Sezession, z latinského secessio odštěpení). I když čerstvě dvacetiletý Adolf Loos na to má zjevně jiný názor. Jsme součástí Rakouska-Uherska a v módě (těch, co na to mají) jsou holubí hrudníky, vycpaná pozadí a klobouky.
Nová, rychlejší doba a možnost žen účastnit se např. sportů, vede ke zjednodušení oděvů, mizí korzety, šat je splývavý, pas klesá proklatě nízko. Typickou siluetu let dvacátých známe asi všichni. A to nemluvím o těch ženách, ze kterých první válka doslova strhala šaty a oblékla je do uniforem a pracovních oděvů ve fabrikách. A jim se kupodivu nechce zpátky k plotnám.
Mezitím se rozpadá Rakousko-Uhersko a vzniká První republika, svébytný celek, kde konečně nejsme v germánském područí. Konec je šnitzlu a štrúdlu, už nějakou dobu cheme svoji kuchyni, módu, literaturu... Člověk městský obrací svou pozornost k vesnici, k tradicím, zvykům a krojům. Myšlenka přenést lidové vzory na předměty denního užitku, jako je keramika či oblečení, je nasnadě. Tento styl se nazývá "Československý svéráz" a pro Plzeňany jeho brány otevírá již v roce 1916 rodina Lábkova.
Ladislav Lábek, zakladatel Národopisného muzea, řídí dopisy z fronty založení obchůdku pod taktovkou své sestry Boženy. Název obchodu obsahuje jak název stylu, tak její celé jméno a nachází se na Třídě českých legionářů 2. Pokud dobře hledím do map, je to dnešní Klatovská, přibližně v místech, kde je Sbor Karla Farského.
To vysvětluje, kde se vzaly v Národopisném muzeu jisté exponáty. Před 4 lety muzeum uspořádalo ke 100. výročí výstavu Svérázu. Na dětech je folklorní výšivka rozkošná, na sokolském stejnokroji s nízkým pasem však překvapí.
Balley 16.6.1929| foto: Západočeské muzeum |
V Českých Budějovicích vycházel časopis Svéráz, který hospodyňkám přinášel rady a inspiraci, tu pro podzim roku '22 vidíte na obrázku. Zkuste si to představit v živých lidových barvách. Některá jeho čísla jsou k sehnání na Sbazaru.
Na občasný nevkus v ulicích si stěžovaly i samy sestry Lábkovy, které šly vzorem a Svéráz oblékaly. Ten šel stále na odbyt, obchůdek přestál Hospodářskou krizi i II. sv. válku, dobrá výšivka se udržela nezávisle na změně siluety a délce sukně. Konec přišel až roku 1953 s komunistickým režimem a zákazem podnikání.
Konec byl obchůdku, tento styl (jistě ne masový), však nejen v odívání najdeme dodnes. Podívejte se třeba na současnou olympijskou kolekci:
Název Svéráz nese také mladé grafické studio, které má na svědomí třeba novou grafickou koncepci města Humpolce. A já myslím, že pořád máme na co být pyšní.
Více o Lábkových. Doporučuji, pokud vás zajímá život lidí a nejen vojevůdců.
Ilustrace šatů jsou z MET.
Vlastní časovou osu zdarma a bez registrace vygenerujete zde.
Prostě komunistický režim už svérázný nebyl.
OdpovědětVymazat