Až já budu velká, bude ze mě selka III

 Tak co, mysleli jste, že jsem to s tím krojem vzdala? Tak to mě ještě neznáte. Zatímco jsem ležela hluboko v rešerši o plzeňském čepci s holubičkou, padlo mi oko na detail kabátku (o něm jsme si ještě nevyprávěli). Říkám si - světlá teplá látka, která se netřepí? Měla bych tu doma něco. Jeden kousek, co jsem si kdysi pořídila pro jisté tvořivé účely, ale zatím nenašel velkého využití.

Toto sako:

 

I popadla jsem střih od Šotkové, překreslila, přiložila... měla jsem štěstí, neboť oba oděvy mají tělo ze "šesti" dílů a já z návodu, kde je přední, zadní, druhý a třetí díl, nebyla moc moudrá. Střih naštěstí docela seděl, pohlídala jsem délku zadního švu, potom vzdálenost na boku od průramku, tyto údaje spojila a odstřihla "záda". S předním dílem bylo trochu štelování, nakonec jsem podle průramku určila délku a polohu předního "švu" a podle ramenního švu, kde začít stříhat výstřih. Nakonec jsem odpárala přebytky jako kapsy a zbytek límce.

Rozložila jsem odstřižky a nastalo hledání, jestli budu mít dost látky na ozdobný límec. Nakonec se ukázalo, že stačí přemístit dva malé trojúhelníčky ze zbytku zad a límec je na světě..

Štěstí začátečníka. Záda jsou zdobená volánky, na které se našel materiál z kapes a límce. Šotková radí je podložit bílým flanelem, moje látka je dosti silná a navíc bílého doma nemám nic, než cár damašku, příště si ho přišpendlím, než začnu šít...

Okraj je zdobený tzv. šikmým proužkem, což je v podstatě pruh látky, který pruží podélně a je určitým způsobem sežehlený. Nechtělo se mi čekat, než otevřou obchody, a tak jsem si ze starého trika z dobrého oboulícního žerzeje vyrobila vlastní. 

Zvolila jsem šířku dle pravítka. Nejdříve látku jen volně přeložím, poté přidám pravítko a látku rukou roluji dolů, aby sklad vyšel pěkně na hranu, poté teprve pevně stisknu a sežehlím. Poté proužky dle vyznačené čáry nastříhám a sešiji do jednoho dlouhého pruhu. Pro konečné složení proužku jsem použila fintu se špendlíkem, na kterou jsem narazila na internetu. Všechnu práci to za vás neudělá, je třeba dbát, aby alespoň na jedné straně vznikal pravidelný obdélník, ale dobře to proužek drží, aby se při žehlení samovolně nerozbaloval.

Jak na šikmý proužek, vyčtete třeba zde. Správně se šije nejdříve z lícu, poté se proužek složí a k rubu přichytí opět šitím z lícu - tedy na to nevidíte. Pro začátečníka obtížná technika. Moje látka je navíc dosti silná a proužek pro to nebyl dostatečně geometricky uzpůsobený (mezi okraji proužku je potřeba mít širší škvíru, což při domácím žehlení není úplně snadné vyrobit). Tedy jsem ho z lícu přišila úhledně na stroji (na úplet ber jehlu na streč) a po rubu přišila ručně.

Samochvála smrdí, ale tenhle šikmý proužek se mi povedl.

 

Nástin zadního dílu. 

Sešpendlený kabátek a náčrtek od Šotkové.

 Teď je na řadě modrá výšivka, ale o té zase příště, až mi k ní dorazí materiál...