Pokud se pokoušíte poprvé vypěstovat rostliny ze semen, možná vás trápí některé z následujících otázek:
Kdy začít? Do čeho sít? Jak hluboko? Při jaké teplotě?
Zde jsou odpovědi:
Universálně, pokud chceme nasypat semena do hlíny na záhoně, je na to nejlepší čas tzv. po zmrzlých (Pankrác, Servác, Bonifác - v polovině května). Riskujeme ale, že naše semenáčky nebudou dosti silné aby odolaly nájezdům slimáků a letnímu suchu a než dorostou aby mohly plodit, bude půlka sezóny. Proto si pomáháme skleníkem, pařeništěm, zakrytím folií nebo alespoň výsevem za okno na domácím parapetu. Setbu v chráněném prostoru začínáme v době, kdy už nám uvnitř neklesá teplota pod nulu, ve skleníku si můžeme přitopit např. kupkou pracujícího hnoje. V domácnosti je to prakticky kdykoliv, ale bereme v úvahu, jak dlouho jsme ochotní žít s rostlinami, které zabírají čím dál tím větší prostor. Moje loňská rajčata ze začátku března měla kolem zmrzlých téměř metr... Po zralé úvaze volte období během března a dubna.
Ne každá rostlina je ale náročná jako rajčata, pokud v březnu zasejete ředkve, do května je budete mít sklizené a na záhoně můžete vesele začít s druhou setbou. Na to přijdete metodou pokus omyl a studiem. Je půlka dubna, teď už vás neosvítí, zasejte co máte a radujte se ze štěstí začátečníka, ono to nějak dopadne.
Celou další kapitolou je potom výsev podzimní, mým pěstebním prostorem je ale balkon, kde by nádoby vymrzly a proto se tomuto tématu věnovat nebudu.
Semena můžete zasít do libovolného substrátu, či zeminy. Vyklíčí i v obyčejné vlhké vatě. Rostlina má v semenu uložené vlastní zásobní látky, takže ji při klíčení není třeba hnojit. Je pochopitelné, že s růstem dalších lístků už ale nějakou tu živinu přivítá. Já používám obyčejný vyšeptalý substrát z loňska a hnojím až při prvním přesazení, kdy mají rostliny dostatečnou velikost, aby s nimi šlo manipulovat. Možná, že letos pozdě vysetá rajčata zahnojím i dřív, neboť zrovna u této teplomilné rostliny chceme, aby byla co největší a co nejdříve začala plodit, protože její sezona je poměrně krátká.
Jak hluboko zasít, nám napoví velikost semene. Říká se, že vrstva hlíny nad semenem by měla být asi tak silná, jak je semínko samo velké. Titěrná semena sijeme na povrch a udržujeme vlhká střičkou. Rostlina potřebuje půdu k tomu, aby se zachytila kořenem a vzepřela se stonkem, aby mohla vytáhnout první listy ze zárodečných obalů.
Semena zasetá příliš mělko se mrskají na povrchu, nemohou zakořenit a na listech jim stále drží zbytek semene. Pomůžeme jim, pokud jejich povrch navlhčíme, aby obal změkl a rašící kořínek přisypeme hlínou.
Málo přihrnutá semena |
Nepanikařte, pokud to vašim semenům trvá delší dobu, i třeba 3 týdny. Je to běžné pro semena titěrná a taky pro ta větší, která mají silný obal, který se musí nejdříve dlouho máčet, aby změkl.
Semenáčky velké i malé |
"Semínka Tabáku jsou velice malá ale klíčivost je velice vysoká," pravil Cyberštamgast.
OdpovědětVymazatZajímalo by mne, jak na špargl, čili chřest. Ze semínek to prý trvá 3 až čtyři roky.
Nějaký ten roček ušetříš, když si pořídíš sazenici, ale je to pěknej trifid https://www.youtube.com/watch?v=Idz7ghNFJQk.
VymazatAnebo to urychlím ještě více a koupím špargl v tržnici.
OdpovědětVymazatZrovna na něj mám chuť.