Masopust nám skončil, všude se to hemžilo recepty na smažené sladkosti a kde kdo si pochutnával na vepřovém. A kdopak se teď postí, aby vyběhal nastřádané kalorie, přiznejte se.
Naši předci pochopitelně na nějaký ten špíček nedbali, ale už na Hromnice měli "půl krajíce, půl píce" a teď před sebou ještě chladný březen a duben s květnem, kterým se v Británii říká "hungry gap" - tady hladová mezera. Je to období po tom, co vykvete přezimující zelenina jako je kadeřávek, růžičková kapusta, či zimní květák a před tím, než přijde první sklizeň v podobě bobu obecného. Ten je oblíbený hlavně v anglosaské kultuře, uslyšíte o něm pod názvem "broad bean", v Čechách se příliš nekonzumuje, i když se moc neliší od fazolí.
My dnes žijeme v luxusu, sýpky máme plné a zeleninu dovezenou, dát si sem tam něco lehčího ale není na škodu. Naše rodina jede v luštěninách, jsou bohaté na bílkoviny, chutné a snadné na přípravu. Zkuste např. toto Ragú z červené čočky se ztraceným vejcem. I děti se po něm olizovaly.
Díval jsem se do Košťálova "Rostlinstva v podání prostonárodním" a tam se o bobu praví:
OdpovědětVymazat"Když kvetou boby, zle je o chleby; kvete-li mák, to již ne tak."
Klima máme dosti podobné, zjevně to fungovalo i u nás. Je to krása, když na to má někdo vhodnou knihu.
OdpovědětVymazatDěkuji za tip na jednoduché jídlo:-). Luštěniny máme doma také moc rádi a zrovna včera se manžel ptal, co budu vařit ve čtvrtek. Tak hurá, už to vím. Jen ta ztracená vejce mi dělají trošku starosti. Kdysi jsem je zkoušela a moc se nepodařila...tak třeba bude druhý pokus lepší:-).
OdpovědětVymazatNa to nemám žádný trik, většinou se podaří, čím méně jsou čerstvá, tím méně drží pohromadě a udělají ve vodě cáry, ale nikdy to nebylo nic, co by se nedalo normálně naservírovat a sníst. Snad jen je při rozklepávání nerozšlehat, to je pak jasné, že z toho ztracené vejce nebude. Tak držím palce.
OdpovědětVymazat