Vermikompostér n°2

 Pokud jste se minule rozhodli, že by vám nakonec několik žížalích kamarádů doma nevadilo, je čas začít se poohlížet po nějakém tom bydlení pro ně. Tady je můj model za pár korun.

Vertikální záhon z palety

 Při pěstování na balkoně je třeba šetřit místem, proto přijde vhod nápad, jak umístit nádoby s hlínou nad sebe - zabraný půdorys zůstane stejný, ale prostor pro pěstování se zněkolikanásobí. Na slunném balkoně, jako je ten můj, navíc vznikne prostor pro některé stínomilné rostliny, které jinak neprospívají.

Úvod do genetiky n°2 - genotyp, fenotyp, alela

 Minule jsme si ukázali, jak první průkopník genetiky křížením rostlin dosáhl různého potomstva, dnes nahlédneme za oponu, dovnitř rostlin (a nejen jich), až do samotného jádra buňky.

Predátoři a lovci

 Když se rozhodnete pěstovat rostliny mimo bezpečné zdi domova, dříve nebo později se setkáte se životem. A to ne zrovna ve vítané podobě, půjde totiž o choroby a škůdce. Ví bůh, který vítr je zavál až na váš balkon do čtvrtého patra...ale jsou tady. Poměrně klidní můžete být, co se týče slimáků, ti se k vašemu salátu skutečně nedošplhají. Ale spousta jiné okřídlené havěti ano. A možná jí ani nepůjde o vaše rostliny, ale uvítají trochu stínu a pravidelné vlhko za vyprahlých dní. Proto si pořiďte síťku na okna.

Živý plot z rajčat, aneb aby vám to nepřerostlo přes hlavu

Jednou z nejoblíbenějších balkonových plodin jsou rajčata. Na trhu je výběr různých trpasličích variant pro ten nejmenší balkon nebo i jen parapet. Ale co když máme trochu větší plány...ale přesto k dispozici jen několik metrů čtverečních a rádi bychom, aby trochu zbylo i na večerní posezení při západu slunce, ne jen pro rajčata? Tohle není žádná ultimátní pravda, ale ukázka, jak je pěstuju já.

Není jahodka jako jahůdka

 Malé, červené, slaďoučké, kdo by je neměl rád - lesní jahůdky. Nerostou jen v lese, ale oblíbí si i stinné místo ve vaší zahradě, třeba někde pod keřem a udělají radost zejména dětem.

Podobná listem, ale i plodem je jahodka indická. Není však sladká a bohužel ani jedlá. Možná proto její plody zůstávají nedotčené a dlouhou dobu září rudě do okolí, jako by se nabízely... Dospělému patrně neublíží, ale divé batole, které sní, na co přijde a pozřelo by přes 10 plodů, už by zažívací potíže mít mohlo. Znáte svoji zahradu?

Květ, list a plod - jahodka indická

Petunie na talíři

 Ozdobit si jídlo květy, to už dnes není jen výstřelek nóbl restaurací. Ostatně proč ne, když je rostlina jedlá, proč nespotřebovat všechny její části, když to navíc zpříjemní estetický požitek z jídla.

Květy můžeme použít čerstvé, jako součást salátů - např. lichořeřišnice, denivka, sedmikráska.

Hotové květy drží tvar

Nebo obalované v těstíčku a smažené - bezinka, dýně, cuketa.

Jako ozdoba dortů se potom hodí kandované. Oproti těm z marcipánu mají zajímavý "zamrzlý"vzhled, delikátní květovou chuť a křupou. Kromě obligátní růže a macešky takto upravuji i petunie, jsou zrovna v plném květu.

 

 

 

Černající rajčata

 Neboli abiotická nekróza květního konce plodů rajčat/paprik. Poněkud složitý název pro černé skvrny objevující se na opačném konci plodu, než je stopka. Důležité je slovo abiotický - tedy nezapříčiněný živým organismem. Vaše rajče nemá hnilobu ani žádnou plíseň. Chybí mu vápník a řešení je jednoduché.

 

Poškození rostlin žárem

Všechny rostliny se košatí a pěkně rostou...a pak jednou večer přijdete a něco je špatně.

Prohlížíte  růstové vrcholy rajčat, i když jsou listy pěkně vzpřímené a rostliny přiměřeně zalité, nejnovější zárodky listů a květů se kroutí.

 

 

 

 

 

 

Mast proti nešikovnosti

kostival lékařský

V rohu zahrádky roste kostival. Vy ho najdete na mezích či rumištích, zaujme vás statným
vzrůstem a krásnými fialovými květy. Když v květnu nakrmí čmeláky a doroste do výšky dospělého člověka, seříznu nať a vyrobím kouzelnou mastičku.

 

Udržitelně?

Člověk z města se o zemědělství často mnoho nezajímá. Díky vegetariánským aktivitám tuší o problémech velkochovů, a asi mu dojde, že uživit na zemi několik miliard lidí nebude jen tak.

Je libo letní limonádu?

Nevím, jak u vás, ale tady v okolí jsou plané růže v plném květu. Lahodnou jemnou chuť dodá jakákoliv růžička, pro silnou vůni a barvu se mi osvědčila růže svraskalá, v minulém režimu často vysazovaná v okolí sídlišť.

Zalévání rajčat v nádobách

 Květník má oproti záhonu několik nevýhod. Rychleji vysychá a snadněji se přelije. Jak se start o rajčata, aby netrpěla ani jedním?

Když má rajče žízeň, začne svěšovat listy směrem od vrcholu. Na konci parného dne je běžné, že spička je poněkud unavená. Pokud polehne více, patrně ho ještě vzkřísíte, ale prudké slunce může poškodit listy a květy, můžete se tak připravit o úrodu.

Pěstuju Hokkaidó

 Hokkaidó je odrůda dýně, která se nemusí loupat. Řekla bych, že to byla zrovna ona, která strhla vlnu oblíbenosti dýní v českých zemích. Dýňový koláč není až takovým hitem, ale kdo na podzim nevaří dýňovou polévku, jako by nebyl. Po ní přišly dýně máslová, muškátová i špagetová.

Výroba vlastního hnojiva

 Při pěstování v nádobách dbáme na vysoký obsah živin v zemině již na počátku, při zasazení rostlin. Ten se ovšem časem vyčerpá a není od věci rostliny znovu přihnojit. Vhodné je tekuté hnojivo, při jehož aplikaci nemusíme řešit, jak jej zahrabat a přitom nepoškodit kořenový systém rostliny, který již často zabírá celý květník.

Tekutá hnojiva je možné aplikovat zálivkou, některá také na list. Vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na pěstování rostlin na balkoně,  a hnojiva často zapáchají, budu se držet raději zálivky, a to aplikované nejlépe na dno samozavlažovací nádoby. 

Zaštipování rajčat

 Kdo v březnu zasel rajčata, nyní má možná již statné sazenice s několika výhony květů, nebo dokonce s prvními plody. A taky si jistě všiml, že se mu ta chamraď rostlinná začíná po balkoně pěkně roztahovat.

Patrně jste už někdy slyšeli o zaštipování rajčat. Provádí se hlavně u tzv. tyčkových rajčat s neukončeným růstem. Máme-li rajčata získaná přátelskou výměnou, nebo jsme zkrátka obal dávno vyhodili, mnoho už se nedozvíme a budeme muset počkat na konec sezony. Jednoduché pravidlo zní: "velká rajčata zaštipovat, cherry odrůdy nechat být".

Úvod do genetiky, aneb záhadná F1

 Při čtení odrůdy na květinách i zelenině v zahradnictvích, někdy dokonce i v polici s potravinami v supermarketu, narazíme vedle názvu i na označení F1.

Ne, nejde o žádné mutanty, ani pesticid, či éčka. Pro laika toto označení znamená jediné - ze semen těchto rostlin s 50% pravděpodobností nevypěstujete to, co máte právě v ruce.

Vermikompostér n°1

 Začínat se zahradničením v polovině června je poněkud pozdě. Ale už teď se můžeme začít chystat na další sezonu. Pokud jste bio-eko, nebo vás prostě baví z ničeho vytvořit něco a nechcete mít celou zahrádku koupenou v hobbymarketu, je ten nejvyšší čas popřemýšlet nad zeminou. Koupit pytel rašeliny je snadné a celkem levné. Po sezoně ji, prorostlou kořeny, vysypete a zahodíte a příští rok nanovo. I na menším balkoně to může udělat desítky litrů. A soused to dělá stejně. Jenže rašelina je z rašeliniště, které se těžbou ničí.

Alternativou může být kokosové vlákno, přirozeně organické a produkované jako odpadní materiál.

Nebo můžete zužitkovat svůj vlastní odpad. V poněkud kontroverzním vermikompostéru. Je to kompost, jak ho znáte z rohu zahrádky u babičky, kam sypete rostlinné zbytky. A navíc žížaly. Speciální kalifornské, protože makají rychleji. A to všechno v domácím prostředí - třeba garáži, sklepě, nebo i kuchyni. Pro potřeby vaší designové domácnosti je zařízení k tomu určené pochopitelně ke koupi např. http://www.urbalive.cz/vermikomposter, a to včetně zabudovaného ventilu na žížalí čaj. Dle modelu a designu za něj utratíte řádově tisíce Kč.

Já si budu muset vystačit s poněkud homemade modelem. Ale o tom až příště. Teď je čas na samostudium a rozhodnutí, jestli trochu té přírody chcete i u sebe doma...

Visutá zahrada aneb pěstujeme na balkoně

Téměř každý by si rád urval ten svůj kousek země. Kdo nemá vilu se zahradou, třeba proto, že žije ve městě, uvítá alespoň terasu, balkon či lodžii. Nebo malý parapet. 

Já mám štěstí a mám poměrně prostorný balkon orientovaný na jih, tedy o slunce nemám nouzi. Zde se dozvíte, jak to roste u nás, ale i tipy, co a jak pěstovat jinde. Bio, eko a pokud možno zadarmo.

A protože každá kytka roste, jak se jí zrovna zlíbí a jak má sílu, tak i zde budou články přibývat, jak se zrovna zadaří.

V zimní "okurkové sezoně" se tu potom rozrůstají články věnující se domácím pracem jako je vyšívání, nebo vaření.

Protože člověk nemůže být stále jen zavřený doma, vydáme se spolu i na výlety, abychom si rozšířili nejen historické obzory.