Mšice, molice, smutnice, či jiné potvory? A chemii používat nechcete. Přírodní alternativa existuje, jen jsem asi trochu zaspala. Přitom to u zahraničních zahradníků slyším pořád - nimbový olej, nebo také neemový olej.
Pro preventivní postřik se ředí 1 : 200. Řekněme, že moje balkonová sezona je cca 22 týdnů dlouhá, stříkáme co 14 dní a budu potřebovat asi 2l roztoku. Tedy by mi mělo stačit asi 100ml oleje. To jde, to zkusíme, pro ještě lepší dýně příští rok.
Olej jsem ale objednala hned, i přes silné napadení se dýně drží. Pro zkoušku jsem je postříkala nejdříve česnekovou vodou, to molicím taky moc nechutnalo. Navíc mám teď balkon 100% upírovzdorný.
Jak jsem se tedy se zavlažováním poprala já? Po
důkladných pokusech jsem zjistila, že minule zmiňovaný popruh knotuje,
ale ne na na moc velkou vzdálenost - asi na 10 cm. Čili hadičku jako u
Blumatu si nepředstavujte a samoregulační to také není, z většiny tady pracuje gravitace. Vyrobila
jsem hned dva systémy závlahy: jeden pomalý kapkový (cca litr za týden) a
jeden knotový, který právě testuju, saje až dost, tak abych neměla z
truhlíků rybníček.
Na
kapkový jsem použila: skleněnou láhev se závitem 1l, plastovou lahev od
mléka se širokým uzávěrem, víčko od sirupu na kašel, "knot", kovové
háčky a provázek. Systém je ideální nastartovat před odjezdem - v době,
kdy na to člověk většinou nemá moc času. Proto jsem pro lahve skleněné
udělala "hnízda" z těch od mléka, kam se jen během okamžiku nasadí. Se
zavěšením lahví plastových nemám dobrou zkušenost, deformují se,
vytékají a než začnete, půlka zásob je pryč. Voda teče z kopce, čili
zde může být knot dlouhý, jak zrovna potřebujete (když to nebude po
rozpálené plechové střeše). Škvíra v plastovém víčku, kudy jsem protáhla
knot, propustí právě několik kapek za minutu.
Letos jsem zainvestovala s vidinou lepší úrody do nového záhonu, kam jsem umístila cca 120 litrů kompostu značky Agro. Rajčata chvíli pěkně rostla, když přesáhla sklo, začala se trochu kroutit, s tím mám zkušenosti z předchozích let, dělá to vedro, po čase listy dorostou.
...no, nedorostly. Vše vypadá na kontaminaci aminopyralidem/clopyralidem. Je to herbicid používaný na travnaté porosty, aby v nich nerostly jiné byliny. Stříkaná tráva se potom dostane do kompostu, či sena a poté do např. koňského hnoje. Do zahrady se vám tak může dostat z různých zdrojů. Moje rajčata se začala kroutit po delší době, tipuji, že byl kontaminovaný pytel, který jsem nasypala na dno. Nejvíce jsou zasažená ta, která rostou nejrychleji - nejrychleji prorostla do hloubky. Bylinky na povrchu jsou v pořádku, paprika teprve začíná.
Co budeme dělat králi Jelimáne, co budeme dělat? A hlavně, jak to všechno svinstvo s balkonu odnesem a kam ho dáme? Aby se pyralid rozložil, potřebuje alespoň rok ležet v kontaktu s půdou. Do té doby na něm můžeš pěstovat akorát tak kukuřici (je to tráva, jí to nevadí). To mi za ty pitomý tři stovky tedy nestálo.
Do Agra jsem zkusila napsat, třeba se nám podaří původ vypátrat, aby se to neopakovalo.
Všechno zlý je pro něco dobrý, aspoň to není stolbur (nemoc), to bych to ještě musela jít všechno hned vykácet...
Ledaskde ještě leží sníh, u nás letos nebyl a myslím, že už ani nebude. Přichází čas prořezávky dřevin, to je dobré udělat před tím, než se probudí a začnou pumpovat živiny do pupenů. My jsme prováděli očistu v minulých dvou letech a taky dosti přesazování, tak letos dáme rostlinám odpočinout, aby nabraly sílu a mohly zase vybujet.
Dneska opustíme žížaly a podíváme se na další druh zpracování rostlinného odpadu v domácnosti. Poměrně rozsáhlý článek, včetně zdrojové a další literatury najdete na Kokoze, jen bych poopravila první odstavec, ze kterého by se mohlo pozdávat, že ke zpracování Bokashi nejsou potřeba živé organismy, samozřejmě jsou, jsou to bakterie, o kterých se mluví níže, jen fungují anaerobně - tedy bez přístupu vzduchu.
Sice ještě není ani podzim, ale udělat si radost kyticí chryzantém si stejně můžeme. Potěší nás nejen záplava květů, ale i výborná výdrž ve váze. Čerstvé listopadky budou zdobit váš stůl klidně i tři týdny. A ty překrásné kultivary, které jsou k dispozici! Škoda, že si je potom nemůžeme dát na záhon. Nebo ano?
Odlisťování rajčat je častou technikou pěstitelů, má sloužit jako prevence proti plísňovým onemocněním. Listy jsou však pro rostlinu továrnou živin pro dozrávající plody, ty bez nich nejsou tak sladké a chutné.
Při pěstování v nádobách dbáme na vysoký obsah živin v zemině již na počátku, při zasazení rostlin. Ten se ovšem časem vyčerpá a není od věci rostliny znovu přihnojit. Vhodné je tekuté hnojivo, při jehož aplikaci nemusíme řešit, jak jej zahrabat a přitom nepoškodit kořenový systém rostliny, který již často zabírá celý květník.
Tekutá hnojiva je možné aplikovat zálivkou, některá také na list. Vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na pěstování rostlin na balkoně, a hnojiva často zapáchají, budu se držet raději zálivky, a to aplikované nejlépe na dno samozavlažovací nádoby.