Úvod do genetiky n°2 - genotyp, fenotyp, alela

 Minule jsme si ukázali, jak první průkopník genetiky křížením rostlin dosáhl různého potomstva, dnes nahlédneme za oponu, dovnitř rostlin (a nejen jich), až do samotného jádra buňky.

Živočišná buňka

V jádře buňky se nachází genetická informace, jakýsi recept na to, jak má daný jedinec vypadat, jak bude růst a jak se chovat. Tato informace je zapsána v DNA - deoxyribonukleové kyselině, o jejíž struktuře si povíme zase jindy.

DNA obsahuje soubor informací pro "výstavbu" jedince, tzv. genotyp. GENOTYP je soubor genů - dílčích jednotek kódujících jednotlivé znaky jako je např. barva očí či vlasů. Nemůžeme však říci, že to je vše, co se v DNA nachází, veliká část ještě nebyla rozluštěna a neví se přesně, k čemu slouží. Navíc veškerá DNA se nenachází pouze v jádře buňky, ale nějakou máme též v mitochondriích - organelách sloužících k dýchání.

Vraťme se ale zpět ke genotypu - tedy tomu, co je psáno. Jak už bylo naznačeno v předchozím článku, půl dědičné informace máme od matky a půl od otce. Od obou máme tedy např. předpis pro barvu očí. Tyto se pochopitelně mohou lišit. Skutečný výsledek, který se nakonec projeví a který můžeme spatřit se nazývá FENOTYP. Z fenotypu nelze určit genotyp.

Jednotlivé formy genu - pro barvu očí to jsou např. hnědá/modrá/zelená barva - se nazývají ALELY. Můžete mít tedy modrou alelu od matky, hnědou od otce a oči zelené - to je váš fenotyp.

Genetika je věda krásná, a jak vidíme, ne vždy přímočará...