Přišlo léto a s ním se mezi zbytky pro žížaly zamotalo dost odkrojků z ovoce. S nimi je ten problém, že necháte-li je den dva zavadnout na vzduchu, rázem jsou plné octomilek. A potom je octomilek plný i vermikompost. Žížalám to naštěstí nijak nevadí, jen mají potravní konkurenci. Pro člověka je to otravné a trochu nechutné - a s každým otevřením víka mu odlétá z kompostéru cenná biomasa.
Já jsem nedávno přidávala druhé patro a tak jsem se s potvorami rozhodla zatočit tak, že ho vyčistím a začnu znova. Spařila jsem ho horkou vodou a vytřela. Na dno jsem vložila asi 2cm vrstvu zahradního substrátu a na něj zbytky (doufám, že odspodu se sem larvy nedokoušou, nebo alespoň ne tolik). Horní víko jsem konečně opatřila netkanou textilií. Teď nezbývá, než přidávanou hmotu dobře kontrolovat, případně ji před vložením důkladně prohnat mixerem. Výsledek ukáže čas.
Ale s octomilkami se dají dělat pokusy - jak jsem vygůglil:
OdpovědětVymazatVýzkum octomilky obecné započal Thomas Hunt Morgan roku 1906 a o čtyři roky později referoval o svém první objevu bělookých mutantů.