Mutanti okolo nás

 Minule jsem psala o měsíčku, zahradní raritě, ale víte, že geneticky "divokých" rostlin je okolo nás mnoho? Bojíte se GMO, nebo to berete jako pokus o vyvolání paniky?

Myslím, že my Češi vidíme GMO jako něco, co roste kdesi ve vzdálené Americe. Přitom upravené jsou prakticky všechny užitkové plodiny. Pod genetickou modifikaci můžete zařadit šlechtění (již od pravěku), ale třeba i roubování.

Roubováním vzniká organismus složený z buněk s odlišnou genetickou informací - z hlediska biologie jde o tzv. chiméru. Roubují se ovocné stromy a keře, roubované jsou okrasné růže, nebo i oblíbené sakury.

Sakura, špatně naroubovaná

Šlechtění tu máme odnepaměti, to, které prováděl pan Mendl nám přijde jistě neškodné. Potom jsou tu pokusy z let 50., kdy se třeba semena kukuřice vystavovala radiaci, jestli náhodou nevyroste nějaký pěkný nový druh, nebo modernější metody, kdy se v genetickém kódu hrabe laborant "s vizí". To už někoho může děsit. Změny mohou být takové, že se jednou či druhou metodou podaří v organismu soustředit vhodnou kombinaci genů a nebo jiné, o kterých jsme si ještě nevyprávěli.

Např. taková polyploidie. Jde o znásobení genetické informace. Wikipedie říká: V situaci, kdy je v jádře přítomno více kopií od jednoho genu, chová se stejně jako v normální buňce. Jisté geny však zřejmě v reakci na polyploidizační událost zvýší míru svého přepisu. Následkem jsou metabolicky aktivnější a rozměrné plodiny, které se mnohdy výborně hodí k pěstování. ...zkrátka taková kytka je víc kytka, než ta původní.

Srovnej třeba takovou pšenici, oč je zrno větší, než obyčejná tráva. Zrovna tady je to ovšem dlouhá cesta, kterou plodina urazila. Sem tam ještě uslyšíte o špaldě, pšenici jednozrnce či dvouzrnce, jsou to staré odrůdy, které neměly ani zdaleka takový výnos. Taky narozdíl od dnešní vyšlechtěné pšenice rostly i více jak metr do výšky. To kdyby vám vrtalo hlavou, jak se dříve ze slámy mohly dělat provazy - byla to zkrátka mnohem delší sláma.

Věřte, že úpravou prošlo kde co z toho, co jíte. Ale pokud máte v úmyslu takové organismy konzumovat, nehrozí nebezpečí. To spočívá spíše v tom, co se může stát, pokud se takový organismus rozšíří do přírody. Příkladem mohou být u nás běžně konzumované banány. V naučném pořadu, či při cestách za exotikou jste si jistě všimli, že existuje vícero druhů tohoto ovoce. Ale k nám se nedovážejí, protože jim nesvědčí transport. "Naše běžné" banány jsou odrůdy Cavendish. Jak jste si jistě všimli, je to ovoce bez semen - rostlina se množí vegetativně, odnožováním. Všechny rostliny této odrůdy jsou tedy klonem, mají shodnou DNA - a v ní shodně zapsanou náchylnost k napadení jistým virem. Cavendish ve světě pomalu vymírá. Teď by se nějaká ta mutace docela hodila, že?

Mutace jsou v přírodě běžné a nebýt jich, nikdy bychom se nevyvinuli. Nebýt šlechtění, nikdy bychom na Zemi neuživili tolik lidí, kolik jich dnes je. Už jsme tu, a ke sběru bobulí už se asi nevrátíme...nezbývá, než se snažit, abychom nakonec nemuseli...