Chcete umřít hlady?

Nedávný příspěvek v Cihelně mě navedl na článek na Seznamu, ohledně bio-eko změn v našem zemědělství. Je třeba zastavit erozi, Bu Bu Bu! Konzultuje biolog a zoolog University Karlovy.

Ano, eroze nás trápí, větrná i ta vodní. Vodní má za následek škody na majetku při bleskových povodních, proto už se o ni začaly zajímat i pojišťovny. Při té větrné "jen" přicházíme o půdu. Známými příčinami eroze jsou kolektivizace/rozorávání mezí, orba po spádnici, pěstování nevhodných plodin (kukuřice). To je pravda. Jenže to není celá pravda.

Eroze není příčina, eroze je následek poškození půdotvorného cyklu a podstaty toho, co to vlastně půda je. Zavzpomínáme na prvouku - půda se skládá ze složky neživé a složky živé. Složku živou netvoří jen pěstovaná plodina, ale hlavně mikroorganismy, kterých jsou v každém gramu půdy desítky milionů! Tyto organismy v půdě nejen vegetí, ale s rostlinami také spolupracují (jistě už jste slyšeli o hlízkových bakteriích či mykorrhize). Dále půdu provzdušňují, vytvářejí různá pletiva - a mění tak fyzikální vlastnosti hmoty, jako schopnost zadržovat vodu, či držet pohromadě.

Eroze je tedy také důsledek toho, že půda degraduje. Mrtvý suchý písek vítr odvane a voda spláchne snadno. A to je mnohem větší problém a zajímat by se o něj měl každý, kdo chce jíst a kdo chce, aby i jeho děti měly co jíst.

Co způsobuje degradaci - co způsobuje vymírání mikroorganismů? Když se k půdě chováme jako k inertnímu pěstebnímu substrátu. Plodiny chemicky zahnojíme a ony už nemají potřebu spolupracovat. Po sklizni necháme pole holé na slunečním výpalu/v mrazu. Před novou setbou půdu prolijeme pesticidy a herbicidy, aby nám úrodu nic nežralo a neutlačoval nás plevel. Aby půdní život nebyl moc v klidu, provedeme co nejhlubší orbu. To je jen pár příkladů ze soudobého zemědělství.

Chápu, že zmenšování ploch osetých jednou plodinu a znovuzavedení mezí (či moderněji bio-pásů), jak se píše v článku, bude mít pozitivní vliv na pestrost organismů a pomůže zvířatům od opylovačů po zajíce a srny. Ale nepřehlédl tady někdo něco, sakra? Nehodil by se nám k ruce třeba i odborník na půdní život?

Článek také zdůrazňuje otázku  proveditelnosti těchto nutných změn a vliv na zemědělce. A těm se to nelíbí, v diskuzi pod článkem to pěkně vře.

A já říkám, že navrhované změny jsou jen malý úkrok stranou, potřeba je ale spíš otočit o 180°. Ano, bude to do minulosti, kdy ještě fungoval selský rozum, ale ne tak, jak mnozí řvou, že by se měli vrátit ke kravám a motykám. V Americe objevili Ameriku a teď zkoušejí, jak do toho s mohutnou současnou technikou...a ono to jde. Pokud chcete to, co tady píšu, vidět v praxi a poslechnout ještě v angličtině, račte zde: 

A co můžete udělat vy? Mít o tématu povědomí - a promluvit o něm s ostatními. Přestat brát půdu jako samozřejmost, a mít ji v úctě, podobně jako ty, co se o ni starají - je potřeba přinést do zemědělství prestiž, aby přilákalo mladé lidi a lidi, kteří se chtějí učit a zkoušet nové věci. A nakonec, zkuste něco vypěstovat, promluvte o tom se sousedem - kdo říká, že pěstební plán budoucnosti nemůže vzniknout na ploše 2x2m?

A jakéže je to pěstování budoucnosti? Koukněte na snímek, nebo počkejte na další článek, dneska už toho bylo dost...