Únorová zahrádka II - pryč s roštím

 

O tom, že letos žádné větší prořezávky v zahrádce nechystám, už jsem psala. Ale udělalo se tak pěkně, že jsem poprvé popadla zahradní náčiní a vyrazila do terénu. Pár nehezkých suchých stonků ke zkrácení se přecijen našlo. 

Zastřihla jsem k zemi meduňku, mátu a estragon, kterým už raší nové výhony, majoránku, která zůstala zelená, jsem zkrátila asi na 5cm, nechci otrhávat úrodu z dvoumetrových suchých stonků. Odstranila jsem loňské listy pivoňek, aster a našla jeden zapomenutý zlatobýl (pozor, je to invazní rostlina a jeho šíření je trestné, proto ho většinou zastřihuji hned po odkvětu, než vytvoří množství vzduchem unášených semen).

Zatlačila jsem do půdy rostliny vytažené mrazem (např. jahodníky) a přihrnula rozchodník, kterému někdo sežral kořeny, což mu naštěstí příliš nevadilo a rozhodl se statečně zakořenit ze zbytku popadaného na zem.

Suché listí různých "travinovitých" rostlin jako jsou denivky a kosatce nechávám na zemi v klidu tlít, podobně jako travní mulč, odstranila jsem pouze hromádky spadaného listí, které se tvářily, že by v nich mohlo být až příliš živo.

Kdo má na zahrádce alespoň malou bergénii, teď je ten správný čas porozhlédnout se po starých spadaných fermentovaných listech, je z nich celkem slušný černý čaj. Pije se v Mongolsku a možná i jinde, vzhledem k tomu, že bergénie tvoří hustý podrost severských lesů.

Příroda se rozhodla také uklidit, bouře Dudley tu od včera divě řádí, od rána slyšíme z okolí motorové pily hasičů, kteří odklízejí poničené stromy. Až se zbavím rýmičky, tak to nafotím. Doufám, že se nikomu nic nestalo.