Visutá zahrada: Prázdniny na Kvildě III

Den třetí - Program pro sovy

Na dnešní den byla sice v programu návštěva sovince, ale pro divokost místních spojů byla raději přesunuta na další den, nemusíme se roztrhnout.

Volíme tedy program v okolí Kvildy, pěšky se vydáváme po žluté na sever do lesů, stavíme obrazce ze šišek, cpeme se borůvkami. Při návratu zaplujeme do informačního centra, kde nás zaujme moderní expozice o šumavských lesích (zdarma). Identifikujeme organismy, které jsme nedávno potkali, lišejník provazovku a pilořitku velkou, hmyzáka, na kterého jsem nevěděla, jestli vytáhnout foťák, nebo se raději zahrabat pod zem. Zvolila jsem opatrný ústup, proto dokumentaci nemám, pokud máte fobii z vos a sršňů, ani si to negůglete.

Na oběd vyrážíme na doporučení do poněkud zastrčeného srubu, hned u zastávky autobusu. V kamenné peci vám tu za 180,-Kč udělají do pěti minut slušnou pizzu. Sugo, sýr, vajíčko a čerstvý listový špenát, tomu není co vytknout. Děti si poroučejí salámovou, kde salám je pochopitelně český, ale těsto je křupavé, pizza velká, tohle je rozhodně moje turistická volba. A když budete mít štěstí, uvidíte ze zahrádky pracovat místního pana řezbáře, který vyčaroval k restauraci poutač a jehož dřevěná zvířátka či houby si můžete v restauraci zakoupit.

A nyní přichází hřeb večera, po vydatném spánku vyrážíme do Vimperka na noční kostýmovanou prohlídku. Panika vládne již na zastávce, kde se nemůžeme shodnout, ze kterého směru má autobus přijet. Ukazuje se, že je dobré vědět, ze které stanice se blíží, protože někdy staví tu a jindy onde. A navíc to není autobus, ale asi dvacetimístná dodávka. Dobrá věc se podařila, našli jsme se.

Odjíždíme v čase večeře, tak jsme si ji nechali zabalit s sebou do krabičky, shodou okolností jsou řízečky s chlebem, jsme nefalšovaní turisti. Ve Vimperku snadno nacházíme počáteční bod vycházky, máme ještě čas, tak usedáme na schody kašny, večeříme a kocháme se panoramaty tohoto skalnatého města. Počasí vyšlo na výbornou.

Uplakaná věž kostela

Podvečerní náměstí

Panna Marie zve k návštěvě Zámku

Prohlídka se soustředí na zajímavosti, které v letácích nevyčtete, učí nás číst ve fasádách domů. Naše návštěvnické uskupení, které je ve městě prvně, by více ocenilo asi základní fantastické historky pro turisty a více strašidel, méně měšťanů při vystoupeních. Děti doplňují odborný výklad tancem (a zpěvem), což někteří návštěvníci nenesou s povděkem. Dobrá nálada a energie drží do konce prohlídky, obávala jsem se, abych s sebou nemusela nést spící žoky, nakonec všichni přežili. Na Kvildu se vracíme taxíkem, ale určitě se sem ještě musíme někdy vrátit, abychom propátrali město za dne a prošli si i zámek...