Kam s ním?

Městského člověka tato otázka trápí již drahnou dobu. Neruda zápasil se slámou, my se senem. 

Občasný bioodpad se nám do hnědých popelnic, kterých je pomálu, daří vměstnat, ale posekané trávy je mnoho, zvláště, když často prší.

Proč nemáme kompost? Inu nemáme, sice by se našel jeden vhodný kout, ale sousedé mají nedaleko posezení a vadil jim zápach. Navíc s kompostováním trávy jsou potíže, aby z ní i po letech nebyl pouze chuchvalec suché hmoty, musí se jí trochu pomoci.

Pokud jste minule shlédli videa s eko tématikou, víte navíc, že odvážet z pozemku organickou hmotu je čistý nerozum. 

Když to dáme dohromady s výhodami mulčování, jako je nižší potřeba zalévat a méně pletí,  výsledek je jasný.

Mulčujeme travou. Záhonů máme asi tolik co trávníku, a tak se veškerého posečeného materiálu zbavíme. Zem pokrýváme vrstvou silnou asi 4-5 cm, to je množství, které se do příští "senoseče" zvládne rozložit. Zvyšováním organické složky zvyšujeme kvalitu půdy. Pod travou si libují žížaly a půda vydrží déle vlhká.

Jen jeden sezob nacopřišel občas pokryv rozvrtává a dělá nepořádek, když pod ním loví.

Dá to trochu práce, ale výhody převažují.