Jdete-li na vycházku po městě, všímáte si zeleně kolem sebe? Právě teď je všechno v květu a zaujmout vás mohou i keříky, které jsou po zbytek roku nenápadně zelené. Třeba kdouloně, ve městech jsou často vysazovány ty s dekorativními zářivě oranžovorůžovými květy. Zapamatujte si je, ať se na podzim můžete stavit pro úrodu.
Bezy jsou už klasikou, ale nehodí se jen do vázy, z jejich květů se dá vyrobit i sirup či rosol, který má příjemnou nahořklou chuť a funguje tak jako výborný zástup všude tam, kam patří džem francouzský pomerančový.
V květu jsou i krásné pěnišníky, neboli rododendrony, na nich si nepochutnáte, neboť jsou jedovaté a to i pyl a nektar. Známé jsou otravy již ze starého Řecka, po požití medu z rododendronů.
Dalším nejedlým a také stálezeleným zástupcem je keřík, jehož název potěší zvláště děti - bobkovišeň. Má totiž tuhé listy podobné bobkovému listu a drobné plody podobné černým višňím. Nyní ovšem teprve kvete, pokud vyjde počasí, vykvete na podzim znovu. Vzpomeňte si na něj také, až budete o Vánocích dělat věnce.
A na závěr jeden dekorativní krasavec, ke kterému se neradno přibližovat - dřišťál. Na obrázku vidíte jeho červenou variantu v květu, které se drží ještě loňské plody. V zahradě jistě udělá parády dost, jeho předností jsou však trny, asi 1,5cm dlouhé, tenké a velmi ostré. Vhodný je proto zvláště na živý plot, jen zastřihovat ho a sbírat ořez nezkoušejte bez festovních rukavic.
Dřišťál nám roste poblíž autobusové zastávky. Fotím jeho plody na trnitých větvích s příchodem zimy, nejlépe se sněhovou čepičkou.
OdpovědětVymazatA taky jsem se dočetl toto: Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je alternativním hostitelem rzi travní (Puccinia graminis), která je vážnou houbovou chorobou pšenice. Z tohoto důvodu je pěstování tohoto druhu dřišťálu v mnoha oblastech zakázáno. V ČR byly dřišťály téměř zcela vyhubeny v osvětové masové kampani, která si kladla jako společensky významné omezit ohrožení pšenice.
OdpovědětVymazat