Řezačka, pilatka a roubování

 V naší zahradě roste vedle sebe planá a okrasná růže. Až nedávno mi při čtení nějakého článku došlo, že jde o jednu rostlinu. Planá část je tzv. "vlk", který vyrašil z podnože, na kterou je okrasná růže roubovaná. Ten se má hned v počátku zaříznout, to ale v naší roky zanedbávané zahradě nikdo neudělal.

Až já budu velká, nebude ze mě selka II

Naposledy jsem psala o Prodané nevěstě a kostýmech. Vás ale jistě zajímá, co jsem si do divadla vzala já, když už měsíce trpím "krojovým postižením". Sukni už bych měla a teď šněrovačku.

Pěstitelské úspěchy

 Trochu se zpožděním oslavíme narozeniny tohoto blogu a podíváme se, z čeho mám právě teď radost. Začneme zahrádkou.

Jeden neposlušný záhon začíná vypadat trochu k světu, letos nejen, že pěkně barevně vykvetl, ale rostliny jsou konečně srovnané podle velikosti, aby se nepřevažovaly, a vyšší druhy vzadu zakrývají nevzhlednou zídku.

Materiál pro obnovu plzeňského kroje

 V tomto článku bych ráda přidala návrhy materiálů, které jsem našla během dlouhé cesty touto králičí norou, třeba se nápady budou hodit pro někoho dalšího, kdo se snaží o obnovu.

Šerková sukně

Šerku již dnes neseženeme, jednalo se o látku vlněnou, či kombinaci vlna len, přičemž osnova a útek se lišily barvou, hotová tkanina měla měňavý efekt. Barva byla světlá pastelová, modrá, zelená, červená i zlatohnědá. Z toho záběru původní šerky usuzuji, že se jednalo o tkaninu s keprovou vazbou:
Jako náhradu jsem objevila tento lněný kepr:

Až já budu velká, nebude ze mě selka III

Možná se podivujete, kde se vzal třetí díl seriálu o ne tak úplně kroji, když jste ještě neslyšeli o díle druhém. To proto, že čerstvé novinky nepočkají. Chtěla jsem se vypravit za plzeňským krojem...a nakonec jsem se k němu i dostala, ale úplně jinak a jinde, než jsem zamýšlela.

Dýňová detektivka

Samčí květ

...aneb jak se v zahradě vynervovat. Letos zkouším novou odrůdu dýně a protože dýně je rostlina veliká a můj balkon malý, zasela jsem jen tři semena. Kvůli covidu jsem sela pozdě, tak jsem potřebovala, aby vzešla co nejrychleji a oloupala jsem je. Což se mi nepodařilo moc dobře a asi jsem poškodila budoucí kořínek. Příště budu loupat čerstvá, ještě vlhká semena. Vzešla totiž jen jedna rostlina. Tu si tedy piplám a hýčkám už dva měsíce.

Pařba babky kořenářky

 Loni koncem léta jsem dostala k zakořenění odnož rýmovníku. Přežil všechnu mou (ne)péči a zálivku jednou měsíčně a na západním okně přes zimu vybujel do sklizňové velikosti. Přišel čas ho vyzkoušet jako léčivku. Taky v bylinkové zahrádce se urodilo. Vyhnala jsem zvěř ven a dala se do práce.