Půl roku v jednom blogu

 Jako tradičně, Vánoce byly hektické, a jestli ještě někoho zajímá naše handmade výzdoba, tady je.

Během Vánoc jsem jsem objevila, že mám patrně ADHD, což ledacos vysvětluje. Potom přišel novoroční ohňostroj a již, když jsem si na ramena vysazovala potomka, cítila jsem, že nový rok bude doslova na ho...

V lednu jsme zvládli několik plesů,  pobavit by vás mohly ozdoby hlavy, které jsem vyrobila, neboť na krátkých vlasech si drdol nenačešu. Obě jsou z peří, říkám jim slepičky. První ve stylu 1. republiky.

 

 

Druhá vznikla doslova nabodnutím výšivky podložené filcem na obyčejnou čelenku, přidala jsem mašli z materiálu, který zbyl po zkrácení šatů a několik holubích brk, která jsem oškubala. Zkrácené šaty jsem také konečně opatřila ramínky, takže jsem si je po letech, co mi visí ve skříni, mohla konečně vzít na sebe. Druhé šaty, které byly také dlouhé a loni došly při plesání k úhoně, jsem raději dala ke švadleně k odborné úpravě - a při té příležitosti ji poprosila o vyznačení spodního lemu krojové sukně, abych ji mohla konečně došít.

V únoru jsme stihli několik masopustů - včetně jednoho vesnického - a věřte, že děti, mastné koblihy a krojový kabátek, který se nedá prát, nejdou k sobě. Tak teď pracuju na jakémsi špenzeru, časem ukážu. 

Potom umřela prababička. Už jí bylo hodně moc let a snad to moc nebolelo. Uklouzla na ulici. Podědila jsem krejčovskou výbavu snad po třech švadlenách a vyšívačkách a taky dobové oblečení snad přes sto let staré. Taky jeden kroj, po jehož původu společně zapátráme. A nějaké ty rodinné historky...

Potom umřela kamarádka. Mladá, tři malé děti. Pořád na to nemůžu ani pomyslet.

 

Potom skončila zima, vynesli jsme Moranu a také přišly Velikonoce  - již v hotové sukni a také šněrovačce.

Také jsem objevila "nový" sekáč a v něm odstřižek látky, který po troše úsilí vypadá celkem obstojně jako krojový šátek. Jen viskóza je k nesehnání, tak polovina třásní funguje a druhá, bavlněná, mrtvě visí. Na začátku května mě potom čekala svatba, sehnala jsem krajkový zelený vršek a po vyzkoušení všech alternativ jsem zakoupila podobně jedovaté rongo, ze kterého jsem ušila sukni. Top jsem upravila a vyšila květinami.

Takže žiju a neflákám se. Když se zadaří, tak vám tu o tom jednotlivě napíšu, ale radši nic neslibuju. 

Taky se blíží zahradnická sezona. Za celou dobu jsem zvládla akorát tak přesídlit žížaly a odebrat trochu kompostu. Ten jsem smíchala se starou zeminou, nachystala do květníků, že něco zasadím a zalila. A tím to skončilo. Nicméně kompost je bohatý na semena a tak, aniž bych se o něco snažila, vyklíčila rajčata a dýně, možná i další.Takže přecijen letos něco bude. Na balkoně ve skleníčku přes zimu vybujela rukola. A na zahradě zase bují zavíječ zimostrázový a letos je ho hodně. Obdiv všem, co stíhají ještě psát, já už zase musím běžet, myslím, že mám žížaly na útěku...