Projekt baborák - poznámky z terénu I

 Dnes se podíváme, co jsem vyzkoumala na výletech. Jak už jsem psala, důkladnou textilní pitvu provedla již Jitka Staňková, proto s ní své výsledky porovnám. Klasickou rozborku jsem na muzejních exponátech provést nemohla, ale jak uvidíme, využít se k tomuto účelu dají výborně i místa, kde se textil třepí věkem.

Hustotu osnovních nití nám odhalí sama struktura rypsu, s výhodou využijeme proužkovaných partií:

Cca 12 osnovních nití na cm je ve výborné shodě. Na řidším kousku potom můžeme vidět, že v jednotlivých "žebírcích" jsou nitě dvě.

Vzhledem k tomu, že se však struktura rypsu udržuje stále stejná, útek nikdy nezavítá mezi tyto dvě nitě, můžeme osnovu navlékat i z niti jednoduché. Někdy to tak skutečně bylo.

S útkem je to horší, ve vytřepeném proužku počítáme střídavě nitě procházející přes jednu a druhou dvojici osnovních nití - celkem cca 15. Na neporušeném kousku textilu (spodní část obrázku) potom naměříme šířku měřeného proužku cca 1,5 mm. Dohromady to dává dostavu útku 100 nití na cm, což odpovídá. Povšimneme si také tenkosti žlutých nití, které jsou hedvábné, Staňková uvádí dostavu žlutých proužků 120 - 150 nití na cm.

Co mi však chybí, to je "tloušťka" nití. Ta se obyčejně uvádí v hmotnosti na jednotku délky. Proto jsem jednotlivé fěrtochy zvážila a změřila:

 Fěrtochy kromě obdélníku tkané látky obsahují také stuhy na zavázání, poměrně silné, i 5 cm široké pásy tkané snad na karetkách (osnovní ryps). Druhý fěrtoch v tabulce byl do stuhy vsazen i v pase - pocházel tedy z Chodska. Číslo za + uvádí šířku pruhu látky, do kterého je zástěra vsazena v pase. Čtvrtý fěrtoch měl k sobě našité "kalunky" z dob baráčníků a tak jsem ho nevážila. Poslední fěrtoch byl patrně dětský, protože byl uzoučký, vyšisovaný pruh napovídal, že byl v minulosti založen na délku 62 cm.

Odtud jsem podle oka určila "průměrný" fěrtoch o rozměrech 70 x 140 cm a hmotnosti 150g (myšleno bez stuh), pro který provedeme výpočty pro tkaní. Ale až příště, dnes už toho bylo dost.