Barborky a Jericha

 Prosinec je měsíc plný tradic, je to první měsíc zimy a musíme se udržet v dobré náladě a v chodu, s čímž zvyky pomáhají výborně. Tradice připadající na dnešek, tedy svátek sv. Barbory, přímo zahání špatnou zimní náladu a přislibuje jaro.

Jak dobře víme, jedná se o řezání barborek, větviček višní či třešní, které by nám měly do Vánoc vykvést. Větvičky seřízněte šikmo, vložte do vody do vázy a zatím uschovejte do chladna. Do tepla pokoje je umístěte až 12 - 5 dní před Vánocemi. 

Sv. Barbora (okolo r. 300, počátky křesťanství) je patronkou bezútrpné smrti, přesto, že zrovna té se jí nedostalo. Spíše trpěla hned na několika frontách a tak zaštiťuje širokou škálu činností a povolání, jichž je ochránkyní. 

Druhý příběh je ještě starší a krve v něm taky nechybí. Jericho, město na břehu řeky Jordánu jest patrně nejstarším ze všech měst, jeho historie sahá do 9. tisíciletí před naším letopočtem a možná ještě dál. Snad proto se znelíbilo bohu a nechal je Židy zplanýrovat a jeho obyvatele vybít včetně žen, dětí a dobytka. A co na jeho místě? Úplně jiné město téhož jména. Tak jako už v historii tolikrát.

Podobnou moc zmrtvýchvstání má pouštní rostlina z této oblasti. Nazývána růže z Jericha, latinsky Anastatica hierochuntica, je jednoletá rostlina z čeledi brukvovitých, která na konci svého vegetativního období usychá a stáčí se do chomáčků, které pak unáší vítr pouští. Po namočení se rozvíjí v růžici a voní po mentolu...a hrachu (brukvovité). Sem tam utrousí semeno, ale jak napovídá slovo jednoletá, o skutečné vzkříšení se nejedná, ostatně nijak zázračná rostlina to není, sv. Marie na ní prý jen sušila plenky...

Ale i taková legenda stačila k tomu, aby ji chtěl mít doma kde kdo. A tak po objevení Ameriky obchodníci nelenili a přispěchali s patrně dostupnější alternativou z Mexika. Tou je selaginella lepidophylla, plavuně z čeledi vranečkovitých. Ta legendám vyhovuje ještě lépe, neboť se po namočení dokonce zazelená a na chvíli ožije. (pokud chcete vědět, jak je to s tím "životem" a pěstováním, doporučuji vyčerpávající článek zde). A tak ji pod názvem růže z Jericha můžete koupit dodnes, ačkoli s Jerichem nemá nic společného.

O tom, jestli i tato vydává nějakou vůni, jsem se nedočetla, ale brzy to zjistíme, neboť jsem si jednu pořídila, aby nám domů přinesla trochu zeleně a naděje.