Jak se dojí bokashi

 Jak si vyrobit další druh vlastního hnojiva na japonský způsob si můžete přečíst v minulém článku. Dneska se podíváme na výsledný produkt.

Cestou po Evropě

 ...Vás vezme maďarská vycházející hvězda YT, Zsóka Erdélyi, známá jako Aspiring Costume Designer. V její sérii věnující se krojům svých rozličných předků se naučíte něco z historie, u jejich šití se potom pobavíte, protože pro laika to není jen tak, ale tohle děvče se hned tak nezalekne. Vybírám na úvod sérii o "dirndlu", zvláště pokud máte vrozený odpor ke všemu německému/rakouskému, rozšíříte si obzory a možná se naučíte i něco o sobě.

Chcete umřít hlady? Ale houby!

Minule jsem psala o tom, jak konvenční zemědělství ničí náš půdní fond. Jak nám chybí organické složky v půdě. Dneska se podíváme na zoubek živočišné produkci, která údajně přetéká organickým odpadem a přebytečný dusík se splavuje do povrchových vod, kde jako o závod bují řasy a voda je potom nepoužitelná, ba přímo otrávená a nejen pro člověka. Nemusím ani chodit daleko, vodní nádrž České údolí, která je hned za městem je již roky k nekoupání, neboť je nad ní "prasečák".

Jak dopadli na Novém Zélandě, se můžete podívat tady:

Šitá hračka

 Přese všechny ty dlouhonohé krasavice od Matella a tuny plyšáků z Číny, stále se najdou maminky a babičky, které šijí i háčkují hračky a panenky své.

Možná nějak podobně to začalo u paní Marie Mrňávkové, která takové hračky, dle vlastních návrhů, u nás maloseriově šije už dvacet let.

Dvě variace na boloňskou omáčku

Boloňskou omáčku asi vaří sem tam každý, zvláště mezi dětmi je pak velice oblíbená. Takhle se vaří u nás doma:

Katedrála sv. Bartoloměje

 Tak se jmenuje hlavní plzeňský kostel, ten s nejvyšší kostelní věží v Čechách, ten který vidíte odkudkoli se blížíte k městu a který vás zavede na náměstí Republiky.

Že je trojlodní s gotickým žebrovím, to si přečtete v každé příručce a stejně rychle to zapomenete. Pojďte se podívat na informace zjevné až na druhý pohled a pikantní historky, které ho obestírají.

Ať to máme české!

 Kdo sem občas zavítá, ví, že tu může sledovat cestu jednoho začátečníka a chobota za výšivkou. Ne, nesedla jsem si jednoho pěkného dne a neřekla si "mým koníčkem bude vyšívání" ani jsem neměla v rodině žádné nadané předky, kteří by mi ukázali všelijaké triky. Jen jsem skončila v ruce s jehlou a nití a chvilkou času. Dnešní člověk hned neběží do knihovny, když už, zapne internet.

Tam pátrá v jazycích, kterým rozumí, což je mateřština a v mém případě angličtina. Jak jste si všimli, převažují články s tematikou anglického vyšívání. Čím to je?