Jste z těch, kterým připadá, že je vedle tráva vždycky zelenější? Ta u našich sousedů je spíše...mechovější. Kdekterý zahradník s tím bojuje, ale s přicházejícím podzimem to, zdá se, může mít i své výhody...
Jaká škoda, že hříbky nikdo nesbírá, už tři dny kolem nich chodím a houbař ve mně bije o mříže. No chápete to?
...Můj Darmoděj
vagabund osudů a lásek
jenž prochází všemi sny
ale dnům vyhýbá se
můj Darmoděj krásné zlo
jed má pod jazykem
když prodává po domech
jehly se slovníkem...
(Jaromír Nohavica)
Nebyly to úplně jehly, ale rovnou pletací stroj, bezesné noci z něj ale byly i tak. Jak jsem psala v jednom z minulých článků, posedlo mě pletení punčoch/ponožek. Většinou, když objevím něco nového, dlouho přešlapuji, protože je k tomu často třeba nějaké investice. A protože jsem kolenovrt, obvykle to rozchodím, nebo najdu odpovědi na YT.
Pletací hračička Sentro v miniverzi však zase tolik nestojí a tak jsem ji objednala, dorazila obratem. Potřebovala jsem vědět, jestli se na ní dá reprodukovat pletací postup ze zmíněného starožitného pletacího stroje. Kdo se v tom trochu vyzná, všiml si hned, že plastovka nemá funkci "podrž oka a nepleť je" a taky z ní nelze jednotlivé háčky vyndat. Stroj plete kontinuálně oběma směry...což, jak po chvíli člověk zjistí, v překladu znamená, že nesmíte couvat. To může být poněkud prekérní, když vám uteče oko.
Goliáš vybujel do dalších rozměrů, pučí na něm první dýně a na další dvě nasazuje.
Po propršeném týdnu konečně zahrada začala vypadat trochu k světu a tak jsem se i já rozhodla přispět svojí troškou do mlýna. Tedy zasadit rostliny, které jsem pracně vypiplala a celé jaro a léto strávily na balkoně, nejdříve aby je nesežrali slimáci a poté sucho. Je čas začít si zvykat na novém stanovišti a vybudovat silný kořenový systém do zimy.
Tenhle článek asi nebude mít mnoho čtenářů, spíše si zde odložím dvě poznámky o tématech, která mě lákají.
První z nich je právě v sezoně, pokud si chcete vyzkoušet výrobu neolitické nitě. Vlastníma rukama, přímo z kopřiv. Pokud vás to táhne tímto směrem, neváhejte shlédnout i další videa této autorky.
Možná neznáte název této rostliny, ale ve výsadbách krášlících města jste si jí nejspíše povšimli. Zaujme listem, na kterém hraje jasná červená barva, někdy ve spojení s pruhy světle zelené i růžové. Každá je trochu jiná, proto nemá smysl pokoušet štěstí a snažit se ji pěstovat ze semene.
 |
| Kořínky po týdnu |
Přišlo léto a s ním se mezi zbytky pro žížaly zamotalo dost odkrojků z ovoce. S nimi je ten problém, že necháte-li je den dva zavadnout na vzduchu, rázem jsou plné octomilek. A potom je octomilek plný i vermikompost. Žížalám to naštěstí nijak nevadí, jen mají potravní konkurenci. Pro člověka je to otravné a trochu nechutné - a s každým otevřením víka mu odlétá z kompostéru cenná biomasa.