Co nového na stavu

Tenhle článek trvalo napsat půl roku a dalšího půl, než jsem přidala fotky. Z první látky jsem střihla na sako, teď zbývá střihnout ještě jednou a ušít jeho kopii z podšívky... Druhou látku už mám také dotkanou a složenou ve skříni. Poté jsem utkala několikero utěrek a myslím, že moje okraje už jsou celkem slušné, ale o tom zase příště, teď jeden výlet do minulosti, je-li libo...

 

Minule jsem vám ukazovala svůj prvovýrobek, potom jsem zjistila, že budu látky potřebovat asi jednou tolik. Tak se můžete podívat, jak se mi to podařilo, tvořila jsem po paměti a myslím, že shoda je docela dobrá. 

 

Než přijde podzim

 

Večery se nám krátí a vedrem zemdlelé listí opadává se stromů. Taky už na vás přichází podzim? Pak přišel ten správný čas otevřít jablečné máslo. Zavařila jsem ho loni na podzim a poctivě hlásím, že úplně v klidu vydrží zavařené tak, jako džem.

Po našem posledním výletu, kdy bylo venku milion stupňů a pak střídavě ve vlaku a ve sklepě zámku asi 10°C, zachvátila naši domácnost rýmička. Ale v tom parnu nemůžu zmrzlinu zakázat, tak děláme alespoň zmrzlinovo - ovocný pohár: jablečné máslo, vanilková zmrzlina, ovoce CDD, nalámaná sušenka, nebo piškot, snítka Aloisie. Je to velká dobrota. Máslo určitě zavařím znovu, jablka jsou snad jediné ovoce, které se letos snad urodí.

Sumak není šumák

 S jistým okrasným invazním stromokeřem mám složitý vztah. Rostl u nás na sídlišti, vcelku hezký stromek, jen ta jeho květenství/ plodenství mi přišla celkem nechutná, zvláště, když se s podzimem válela rozmoklá po ulici.

Na samotě u lesa

 Po loňském úspěchu jsem se zase vydala do lesů porochnit se v ručních pracech. Z plánovaných pěti dnů nakonec došlo jen na necelé tři, naštěstí jsem do toho nezodpovědně skočila po hlavě a jela i přes noc, takže jsem stihla, co bylo v plánu.

Ošatka s melounem

Bod číslo jedna byl dokončit ošatku, která mi rok seděla na skříni a trčela slámou za tři rohy. Naštěstí sezona kopřiv právě vrcholí, takže jsem napletla dostatek provázku a domotala, co bylo potřeba. Výsledkem je miska asi na čtyři jablka, trochu křivoučká, jak jen prvovýrobek může být. Naštěstí je to i výrobek poslední, takže jsem v klidu. 

Letní výlety po Plzeňském kraji

 Letos jsme, mimo jednoho tábora, celé prázdniny doma, a tak jezdíme po výletech. Děti nejdříve chytla soutěž na ČT :D  a tak jsme vyrazili splnit úkoly. 

Nepomuk

Při občasných přeháňkách děti zabavíte v Nepomuku. Od nádraží do centra jde asi 2km procházka po zelené, před cílem děti nalákáte na výbornou zmrzlinu v kavárně Zelenohorská pošta, 30,- za kopeček, bylinková zahrádka k prohlédnutí, pískoviště pro děti. Pokračovat můžete do městského muzea, kde je až do 28.8. výstava plná úkolů a krásných obrázků pro děti.
Ve stálé expozici potom uvidíte sbírku autíček nebo venkovskou domácnost, k dispozici je ještě klasická dětská herna. My jsme do cukrárny dorazili po deváté a z muzea jsme odcházeli okolo poledne. Když si nepřivezete, něco k snědku se sežene v Coopu na náměstí, hned vedle můžete prohlédnout  a oběhnout kostel sv. Jana Nepomuckého a domů z přilehlé zastávky autobusu. Pokud máte děti větší a zachce se vám sportu, jistě můžete zavítat na nedaleký Zelenohorský zámek a návštěvu prodloužit třeba na celý den.

Kabelka z denivek

 Asi ze žalu, že nebylo co jiného v zahradě sklidit ( a taky v tehdejším zápalu košíkářství), zkusila jsem loni v srpnu zpracovat suché listy denivek. Stejně je tou dobou seřezávám, aby jen tak mrtvě neležely v lánu, do podzima ještě obrazí a vypadají hezky. Nutno podotknout, že jich máme opravdu zásobu.

Záhon před a po

Po zkrácení listů na cca 15 cm vybírám ze záhonu světlé šustí, nejlépe za mírného deště, nebo před zpracováním navlhčím. Potom motám klasický copánek ze 3 listů, postupně přidávám. Suché, lámající se, nebo nahnilé části rostlin odstraním.

Z výstavy

Dobové oděvy v národopisném muzeu

Minule jsem si posteskla, co kulturních akcí se u nás koná v jediném víkendu, a že se to nedá stihnout. Stihla jsem, nejen to, co jsem všechno vyjmenovala, ale ještě něco navrch - zvládla jsem ještě pražskou Muzejní noc, ale byla to fuška. Bohužel jsem s sebou nevlekla fotoaparátův přístroj, tak se ani nepochlubím a na většinu akcí už vás nemohu ani vyslat.

Krom muzeí, která jsou stále otevřená - a z nich vybírám plzeňské Národopisné, po rekonstrukci čerstvě otevřené. Je tak nové, že u některých exponátů ještě chybí popisky, což ale nemusí být na škodu, já mám např. sklon vše číst a potom z toho bolí hlava. Všetečné dotazy vám jistě zodpoví ochotný personál. Já byla nadšená.