Kabelka z denivek

 Asi ze žalu, že nebylo co jiného v zahradě sklidit ( a taky v tehdejším zápalu košíkářství), zkusila jsem loni v srpnu zpracovat suché listy denivek. Stejně je tou dobou seřezávám, aby jen tak mrtvě neležely v lánu, do podzima ještě obrazí a vypadají hezky. Nutno podotknout, že jich máme opravdu zásobu.

Záhon před a po

Po zkrácení listů na cca 15 cm vybírám ze záhonu světlé šustí, nejlépe za mírného deště, nebo před zpracováním navlhčím. Potom motám klasický copánek ze 3 listů, postupně přidávám. Suché, lámající se, nebo nahnilé části rostlin odstraním.

Asi po třech dnech motání jsem měla dostatek materiálu na malou taštičku. Copánek není pevný jako proutek a tak jsem minule ukázanou techniku použila na formě. Omotala jsem knihu vhodné velikosti:

... a přidala kolmé proutky metodou POD-PŘES-POD, čímž vzniklo dno. 

Nakonec jsem copánky nahoře přestřihla, čímž vzniklo toto divé zvíře, se kterým byla práce nejdříve trochu nepřehledná.

Pokračovala jsem klasickým způsobem, pletení je úžasné v tom, že dovoluje pracovat s "nekonečnou nití". Asi v polovině jsem si všimla, že mi pod rukama vzniká vyboulená příšera, utahovala jsem práci vertikálně, ale horizontálně jsem neudržela rovnoměrné pnutí. Zkusila jsem použít žehličku a fungovalo to na výbornou.

Horní okraj byl trochu vachrlatý, ale to, podobně jako uchycení popruhu, vyřešila ozdobná látková podšívka z odstřižku. Stačilo přikoupit tři spony a kabelka je na světě. Není to úplně model z doby kamenné ale na semenaření bude myslím prima.

 

A proč vám o tom vyprávím zrovna teď? Myslím, že je čas na další sklizeň...