Jak jsem si přidělala práci

 Zase tu máme období rýmiček, rozuměj období domácího vězení.  Návrat k práci na kroji byla jasná volba. Hitem loňského léta bylo vyšívání stuhy, která se mnou procestovala všemožné prázdninové destinace, neboť je to projekt velmi skladný. Pomalu jsem se začala prokousávat k finiši, ale znáte to, jak je to s oblíbeným seriálem, nebo knihou - autorův styl už důvěrně znáte, tykáte si se všemi postavami, a tak nechcete, aby to skončilo...

Začátky, výšivka květů

Až na poslední červený květ jsem vyšila už všechny a zbývala už jen hromádka listí. A to by nebyla moc zábava. Kdysi jsem naplánovala a nakoupila materiál na zlaté klasy. Ale nezačala jsem s nimi v obavě, že si práci zkazím. Tak teď jsem se konečně odhodlala, prohlédla bedlivě chodské šátky a dala se do díla. Jsem s výsledkem spokojená, zlatá viskozová nit funguje báječně, ale je dosti křehká, snad pár let vydrží. A ano, vím že se mi vydařilo dnešní obilí s tisíci zrny, jaké tehdá určitě neměli.

A když už tedy zlaté klasy, rozhodla jsem se, že ještě trochu povyšívám červené květy a udělám z nich vlčí máky. Těch je na stuze naštěstí jen 6. Klásků zbývá ještě 20 a potom to listí...do žní by mohlo být hotovo... Alespoň to, myslím, začíná vypadat jako kus českého kroje a ne mašle pro královnu.

Vyšívané květy, listy a klasy