Něco starého, něco nového...

 ...a něco modrého, se mi podařilo soustředit na proprietě symbolizující přechod ze svobodné dívky na vdanou - na čepci.

Výšivka je velmi vhodná aktivita, pokud doprovázíte dítě k operaci mandlí (i jiné operaci). Nezabere moc místa, je čistá a hlavně - uklidňuje. A to jsme tam myslím potřebovaly všechny matky, sice jde o malý zákrok, ale celková narkóza atd...

Já se dala do plzeňského čepce pro vdanou, konkrétně do typu s uzlíčky. Detailněji o něm v jednom z předchozích článků, tamtéž i detailní fotografie vzoru. Pro osvěžení několik fotografií z Vysocka, kde se využívala stejná technika.

V podkrkonoší např. tmavou nití.

A nebyla bych to já abych zase nevymyslela nějakou rebelii. Chci zkombinovat několik starších kusů textilu a ty nejsou zrovna běloskvoucí. Poněkud zašlý vzhled se mi líbí a tak jsem se rozhodla ho podpořit výběrem nití v různých odstínech bílé. Konečně jsem se dostala k materiálu z jednoho balíčku, o kterém jsem kdysi psala. Použila jsem nitě nové a staré. Jak se ukázalo, některé z nich byly kdysi modřené (na fotce v horní polovině, není moc vidět), což se ukázalo až při vyšití uzlíčků. A tak se mi to pěkně svatebně sešlo.

Na fotce je zadní díl čepce natažený na rámu. Předkreslené linky po vyžehlení zmizí. prázdná místa se po dokončení podloží výplní pro plastický vzhled. Jen ty uzlíky budou už navždy větší, asi mám silnější nit i jehlu. Alespoň to jde rychleji od ruky, ostatně neměla jsem ambici udělat z toho projekt na několik let a původní vzhled jsem taky v mnohém porušila. Vzor je vlastní - chmelové listy a šištice, obilné klasy a krucánky. Sama jsem zvědavá, jak to dopadne, finálním výsledkem se časem taky pochlubím.