Nechci říkat, že nás zastihlo nepřipravené, protože chystání jsem udělala opravdu hodně - oběhala papírnictví s dlouhými seznamy školních pomůcek, ušila pytlíky na těocvik, sehnala bačkůrky... Vše bylo v úhledných komíncích srovnáno a připraveno. Přesto mě začátek školního roku nějak převálcoval, nástup do školy současně druháka a prvňáka kdy jeden má přinést v úterý tělocvik, zatímco druhý kufříček a kapesníky, které první přinese ve čtvrtek... Do toho třídní schůzky, příspěvky SRPŠ, kroužky, nová tramvajenka, reorganizace v MŠ, poplatky za družinu, jídelnu a tisíc komunikačních kanálů mezi pedagogy a rodiči a studenty...
Vydrželi jsme přesně 5 dní školní docházky, než přišla první rýmička. Když jsme se z ní po 14 dnech tak nějak vylízali, nastalo období oslav narozenin. Nevím, proč mi přišlo jako dobrý nápad, zorganizovat druhákovi oslavu u nás doma s větším množstvím jeho spolužáků. Byla to divočina a přežily jen silné kusy. Pro velký úspěch pak následovala oslava v kruhu rodinném (rozuměj: pečení domácího dortu a chystání občerstvení). Vzpamatovávala jsem se z toho ještě další víkend.
Potom přišly obvyklé víkendy na chatě, kde je třeba přiložit ruku k dílu, než přijdou první mrazy, přes týden zvládnout školu, kroužky a další rýmičky... Potom zase šifrovačka, kterou jsme úspěšně došli a dostali se v pořadí téměř do první pětiny účastníků - což je pro nás dobrý výsledek, vzhledem k tomu, že jsme tým, co se sejde jednou do roka a ještě v různém složení, bez průběžného tréninku. Jen je to další "neodpočinkový" víkend v řadě.
A tak jsem vás zanedbala, milí čtenáři, a to jak zde, tak v klubu, ale nezoufejte, stihla jsem i pár drobností mimo, dokonce i vyfocené je mám, tak snad sem brzy přibudou...
Žádné komentáře:
Okomentovat